Planeta Merkur

26. Červen 2008 - 19:39 / Gimi / Přečteno 2,817 x


Planeta Merkur

Merkur je nejmenší planetou sluneční soustavy. Jeho oběžná dráha je ze všech planet nejblíže ke Slunci. Díky tomu je neustále bombardován fotony i slunečním větrem - proudem nabitých částic směřujících vysokou rychlostí od Slunce. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot téměř 700 °C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na téměř 500 stupňů. Na polokouli odvrácené panuje mráz až –180 °C.

Jediná sonda, která tuto planetu zblízka zkoumala byl americký Mariner 10, který v letech 1974 – 1975 zmapoval přibližně třetinu povrchu. Sonda zjistila velmi slabé stopy plynného obalu, obsahujícího především atomy pocházející ze slunečního větru tedy převážně helium. Hustota Merkurovy atmosféry je však velmi nízká.

Povrch Merkuru se velmi podobá povrchu Měsíce. Je pokryt především obrovským množstvím kráterů, vzniklých srážkou s meteority a planetkami nejrůznějších velikostí (tzv. impaktní krátery). Jediný rozdíl mezi Měsícem a Merkurem je v tom, že na Merkuru neexistují objekty podobné tzv. měsíčním mořím, čili velké výlevy bazaltů v obřích pánvích, vzniklých po dopadech velkých těles.

Teprve roku 1965 se podařilo spolehlivě určit rotační dobu planety na 59 dnů a to pomocí nových výkonných radioteleskopů. Zvláštností Merkuru je jeho značně vysoká hustota (asi 5 400 kg/m3). Tento fakt je vysvětlován vysokým zastoupením železa a niklu uvnitř planety. Tomu nasvědčuje i poměrně silné magnetické pole o velikosti asi 1% zemského.

Výkonné radioteleskopy i měření sondy Mariner 10 ukazují, že navzdory obrovským povrchovým teplotám může být na Merkuru led. Důvodem je fakt, že Merkurova rotační osa je téměř kolmá k rovině oběhu, což znamená, že na dno velkých impaktních kráterů v oblastech pólů nikdy nezasvítí Slunce. Je pravděpodobné, že tato voda se na Merkur dostala při srážkách s jádry komet. Při nárazu se část vody z jádra komety mohla dostat pod povrch planety a tam je uložena dodnes.

Merkur má velmi tenkou atmosféru, složenou z atomů vyražených z jeho povrchu slunečním větrem. Protože je povrch Merkura velmi horký, tyto atomy rychle unikají do vesmíru. Takže oproti Zemi nebo Venuši, jejichž atmosféry jsou stabilní, Merkurova atmosféra je proměnlivá a musí být neustále doplňována. Tlak atmosféry na povrchu je menší než 10 Pa, tedy v pozemských měřítkách ultravysoké vakuum, daleko vyšší tlak má i vakuum v běžné žárovce. Atmosféra je složená především z kyslíku a sodíku, vodíku a helia. Helium pochází pravděpodobně ze slunečního větru, i když část plynu se může uvolňovat také z nitra planety, zatímco ostatní prvky jsou uvolňovány z povrchu a doneseného meteoritického materiálu fotoionizací dopadajícím slunečním zářením. Merkurova atmosféra je tak řídká, že atomy plynů se v ní pohybují po balistických drahách a daleko častěji se srážejí s povrchem planety než samy mezi sebou.


Planeta Merkur - Otevřít plnou velikost

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Merkur_%28planeta%29
Další foto: http://images.google.cz/images?hl=cs&q=Mercury%20Planet

Hodnocení a zařazení článku

 Nejhorší Průměr Nejlepší (8 hodnocení, 4.13 z 5)
Načítám ... Načítám ...

Kategorie: Planety, Vesmír 








2 Komentářů k článku “Planeta Merkur”

  1. anita píše:

    tahle stranka je bozi.najdu tady vse.

  2. Školak píše:

    Supr pro referát

Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.



Nejlépe hodnocené články


Listopad 2017
P Ú S Č P S N
« Bře    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Kategorie

Odkazy

Info kanály

Další zdroje

[CNW:Counter]