Strict Standards: Redefining already defined constructor for class wpdb in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/wp-db.php on line 57 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/cache.php on line 36 Strict Standards: Redefining already defined constructor for class WP_Object_Cache in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/cache.php on line 384 Strict Standards: Declaration of Walker_Page::start_lvl() should be compatible with Walker::start_lvl($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 541 Strict Standards: Declaration of Walker_Page::end_lvl() should be compatible with Walker::end_lvl($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 541 Strict Standards: Declaration of Walker_Page::start_el() should be compatible with Walker::start_el($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 541 Strict Standards: Declaration of Walker_Page::end_el() should be compatible with Walker::end_el($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 541 Strict Standards: Declaration of Walker_PageDropdown::start_el() should be compatible with Walker::start_el($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 560 Strict Standards: Declaration of Walker_Category::start_lvl() should be compatible with Walker::start_lvl($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 659 Strict Standards: Declaration of Walker_Category::end_lvl() should be compatible with Walker::end_lvl($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 659 Strict Standards: Declaration of Walker_Category::start_el() should be compatible with Walker::start_el($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 659 Strict Standards: Declaration of Walker_Category::end_el() should be compatible with Walker::end_el($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 659 Strict Standards: Declaration of Walker_CategoryDropdown::start_el() should be compatible with Walker::start_el($output) in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/classes.php on line 684 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/query.php on line 21 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/theme.php on line 540 Strict Standards: call_user_func_array() expects parameter 1 to be a valid callback, non-static method GoogleSitemapGeneratorLoader::Enable() should not be called statically in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/plugin.php on line 164 FotoSpace » Článek » Zlato

Zlato

30. Říjen 2011 - 18:23 / Gimi / Přečteno 8,002 x


Zlato

Zlato, chemická značka Au, je krychlový minerál.

Morfologie: Velmi častý je tvar plíšku, mikroskopická zrnka obvykle elipsoidického tvaru a valouny (nuggety), některé i značných rozměrů. Vzácně tvoří drobné krystalky, nejčastěji ve formě osmistěnu, někdy i krychle, nebo jejich spojky. Jednosměrným vývojem či zploštěním krystalů vznikají krystalové nepravidelnosti, plíšky a drátky. Vzácně dendritické agregáty se zploštěním podle ploch oktaedru.

Vlastnosti:

- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5–3, hustota podle příměsí 15,5–19,3 g/cm³, něštěpné, lom hákovitý. Kujné, ohebné, dobře vede elektrický proud. Taje při 1063 °C.

- Chemické vlastnosti: Složení: Au 100 % (teoreticky), příměsi Ag, Pt, Cu, Pd, Ir, Rh, Bi, Se, Te. Rozpouští se v lučavce královské, KCN, NaCN.

- Optické vlastnosti: Barva: zlatožlutá, žlutobílá, vryp lesklý žlutý, kovový lesk. Opaktní, prosvítá modrozeleně v tenké vrstvičce.

Zlato (latinsky Aurum, chemická značka prvku Au) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako měnová záruka při emisích bankovek. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna jeho vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.

Zlato je chemicky velmi odolný kov. Z běžných anorganických kyselin reaguje pouze s lučavkou královskou, níž se rozpouští za vzniku tetrachlorozlatitého aniontu. V alkalickém prostředí se zlato rozpouští v přítomnosti kyanidových iontů (za přítomnosti kyslíku), přičemž vzniká komplexní kyanozlatnan.

Speciální případ představuje rozpouštění zlata v elementární rtuti. Již středověcí alchymisté věděli, že při kontaktu zlata se rtutí velmi snadno vzniká zvláštní roztok zlata ve rtuti, amalgám. Amalgám přitom zůstává kapalný i při poměrně vysokých obsazích zlata. Zahřátím amalgámu na teplotu nad 300 °C se rtuť prostě odpaří a zbude ryzí zlato.

V roce 1997 objevili japonští chemici směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato. Jde o směs jodu, tetraetylamoniumjodidu a acetonitrilu, která při teplotě varu (82 °C) tvoří nasycený roztok. Snížením teploty roztoku pod 20 °C se z roztoku vysráží čistý kov. Zlato je také rozpustné ve vodném roztoku jodidu draselného a jodu. Pomocí tohoto roztoku lze snadno rozpouštět především tenké vrstvy zlata.

Zlato je mimořádně trvanlivé a odolné vůči povětrnostním i chemickým vlivům. Pevnost a tvrdost zlata je možné zvýšit přidáním jiných kovů. Pozlacené průhledné plastické fólie mají vynikající odrazivost světelných a tepelných (infra-) paprsků. Zlatá fólie může chránit před únikem tělesného tepla (např. v porodnictví nebo v extrémních přírodních podmínkách).

Zlato je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 4 – 5 ppb (µg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace značně nízká, přesto však díky vysoké koncentraci chloridových iontů ne zcela zanedbatelná – uvádí se hodnota 0,011 µg Au/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku.

V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov. Krychlový nerost, tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil. Krystaly nejsou hojné, často mikroskopicky rozptýleny v šedém žilném křemeni.

Vyskytuje se ryzí nebo ve slitině se stříbrem (elektrum). Po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se rýžuje. Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři. V Česku jsou zlatonosné žíly mj. ve středních Čechách (např. Jílové u Prahy, Roudný), v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice


Zlato - Otevřít plnou velikost

Zdroj1: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato
Zdroj2: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato_%28miner%C3%A1l%29
Další foto: http://images.google.cz/images?hl=cs&q=Zlato
Poznámka: Krystalické kovové zlato

Hodnocení a zařazení článku

 Nejhorší Průměr Nejlepší (zatím nehodnoceno)
Načítám ... Načítám ...

Kategorie: Minerály, Příroda 








Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.



Nejlépe hodnocené články


Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/post.php on line 117 « Sádrovec
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/post.php on line 117 Surikata »
Srpen 2017
P Ú S Č P S N
« Bře    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Kategorie

Odkazy

Info kanály

Další zdroje


[CNW:Counter]