Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/cache.php on line 36 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/query.php on line 21 Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /DISK2/WWW/gimiweb.net/fs/wp-includes/theme.php on line 540 FotoSpace » Článek » Jupiterův měsíc Ganymede

Jupiterův měsíc Ganymede

30. Leden 2009 - 20:58 / Gimi / Přečteno 2,133 x


Jupiterův měsíc Ganymede

Ganymed (oficiální astronomický název Ganymede, někdy se lze setkat i s Ganymedes) je největší Jupiterův měsíc a současně i největší měsícem ve Sluneční soustavě (těsně před Titanem). Je větší než planeta Merkur. Měsíc má průměr 5 262 km. Od Jupiteru je vzdálen 1,07 milionu km a jeho doba oběhu okolo planety je 7,15 pozemského dne. Kdyby měsíc obíhal místo okolo Jupitera kolem Slunce, byl by považován za planetu.

Pojmenován byl podle řecké mytologie. Ganymédés byl milencem boha Dia a číšníkem bohů. Jde o jediný měsíc Jupiteru, který je pojmenován podle muže.

Ganymed nemá známou atmosféru, ale Hubbleův kosmický teleskop nedávno odhalil na jeho povrchu ozón. V porovnání se Zemí se jedná o malé množství (1-10 % množství ozónu každoročně zničeného v ozónově díře nad Antarktidou). Ozón pravděpodobně vzniká tím, že nabité částice jsou zachytávány v magnetickém poli Jupitera, kde následně prší na povrch měsíce. Zatímco nabité částice pronikají ledovým povrchem, částečky vody jsou roztrhány, což vede ke vzniku ozónu. Tento chemický proces naznačuje s jistou pravděpodobností přítomnost řídké kyslíkové atmosféry, podobné té, co byla zjištěna na Europě.

Podobně jako Callisto, i Ganymed je nejpravděpodobněji složený ze skalnatého jádra s vodním/ledním pláštěm a kůrou z kamene a ledu. Jeho nízká hustota (1 940 kg/m3) naznačuje, že jádro může zaujímat okolo 50 % průměru měsíce. Jádro Ganymeda je nejpravděpodobněji složené z ledu a křemičitanů a jeho kůra je pravděpodobně silná vrstva zmrzlé vody.

Jupiter a jeho měsíce přijmou míň než 1/30 množství slunečního záření, kterou přijímá Země, Ganymed navíc v podstatě nemá atmosféru která by teplo zachycovala. Ganymedův den je téměř 7 pozemských dní dlouhý a ten samý čas potřebuje k vykonání oběhu okolo Jupitera, což vede k tomu, že se na povrchu pohybují teploty okolo -183°C do -113°C.

Ganymed měl složitou geologickou historii, který vytvořila hory, údolí, krátery a toky lávy. Jeho povrch je pokryt světlými a tmavými oblastmi, které se od sebe nejspíše liší stářím. Tmavé oblasti jsou hustě pokryty krátery, což naznačuje starověký původ. Světlé oblasti ukazují různé druhy terénu - jeden, který je rýhovaný hřebeny a údolími. Tyto rysy utvářejí složité modely a výškový reliéf má nemnoho stovek metrů a dosahují přes 1 000 km. Jak se zdá, rýhované oblasti jsou utvořeny nověji než tmavé oblasti pokryté krátery, možná tahem z globálních tektonických procesů. Skutečná příčina je neznámá, nicméně se zdá, že místní rozšiřování kůry zabralo polohu vyvolávající střih a oddělení kůry.

Povrch měsíce Ganymed vykazuje četné impaktové krátery, mnoho z nich má rozsáhlé systémy jasných paprsků. Krátery postrádající systémy paprsků jsou pravděpodobně starší než ty, které je mají. Světlé pruhy křižují povrch v různých směrech a obsahují spletitý systém střídavých přímočarých světlých a tmavých pruhů, které mohou představovat deformace vrstvy ledové kůry.

K vytvoření celkového pohledu Ganymeda byly použity snímky ze sondy Voyager. Měsíc se nejspíše skládá ze 4 vrstev, které byly vyčleněny na základě měření gravitačního pole Ganymeda a teoretickou analýzou používající známé hmotnosti, velikosti a hustoty. Povrch Ganymeda je bohatý na zmrzlou vodu a snímky Voyagera a Galilea ukazují rysy, které jsou očividně geologického a tektonického narušení povrchu v minulosti. Jako na Zemi, tyto geologické rysy odráží sílu a procesy hluboko uvnitř nitra Ganymeda.

Na základě geochemických a geofyzikálních modelů vědci očekávali dvojí složení nitra Ganymeda: a) nediferencovanou směs skály a ledu nebo b) diferencovanou strukturu s objemným jádrem měsíční velikosti ze skály a eventuálně pokryté vrstvou železa s hlubokou vrstvou zahřátého měkkého ledu završené tenkou studenou tuhou kůrou ledu.

Měření gravitačního pole Ganymeda sondou Galileo (sonda), během jeho prvního a druhého setkání s obrovským měsícem, základním způsobem potvrdilo diferencovaný model a dovolilo vědcům mnohem přesněji odhadnout rozměry těchto vrstev. Navíc data naznačila, že v centru kamenného jádra existuje husté kovové jádro. Toto kovové jádro naznačuje větší stupeň ohřívání někdy v minulosti než se dříve předpokládalo a může být zdrojem magnetického pole objeveného fyzikálním experimentem sondy Galileo.

V roce 1610 natočil Galileo Galilei svůj nedávno objevený dalekohled směrem k obloze a objevil 3 bodové zdroje světla, které nejprv označil jako hvězdy, které se sdružují v těsné blízkosti planety Jupiter. Tyto hvězdy se srovnaly do přímé linie s Jupiterem a upoutaly jeho pozornost, Galileo tyto hvězdy pozoroval a všiml si, že se pohybují jinak, než předpokládal. O 4 dny později se objevila další „hvězda“. Sledoval tedy tyto hvězdy po dobu několika týdnů a dospěl k závěru, že se nejedná o hvězdy, ale o planetární tělesa na oběžné dráze okolo Jupitera. Tyto 4 hvězdy bylo později nazvány jako Galileovy měsíce (on sám je původně nazval Medicejské měsíce).


Jupiterův měsíc Ganymede - Otevřít plnou velikost

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ganymed_(m%C4%9Bs%C3%ADc)
Další foto: http://images.google.cz/images?hl=cs&q=Ganymede%20moon
Poznámka: Tuto fotografii najdete na Německé verzi Wikipedie

Hodnocení a zařazení článku

 Nejhorší Průměr Nejlepší (zatím nehodnoceno)
Načítám ... Načítám ...

Kategorie: Měsíce, Vesmír 








Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.



Nejlépe hodnocené články


Září 2017
P Ú S Č P S N
« Bře    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Kategorie

Odkazy

Info kanály

Další zdroje

[CNW:Counter]